KŘÍŽEK Pavel

Pavel KŘÍŹEK se stal na konci minulého století neoddělitelnou částí reprezentačního týmu a postupem času i  synonymem úspěchu. Ne nadarmo se mu přezdívá Štístko. I přes neoddiskutovatelné úspěchy zůstává skromným člověkem, ochotným si o hokeji dlouho mile povídat.

základní informace
jméno:
Pavel
příjmení:
Křížek

Pozice:
masér, kustod
výška:
31.3.1947 Zákupy, CZE

22.února 1998 ZOH Nagano

Začátky

Narodil se sice v Zákupech u České Lípy, ale brzy se s rodinou přestěhovali do Roztok. Měl rád sport. Chtěl se stát vrcholovým sportovcem – hrával basket, fotbal a i ten hokej si v bráně zkusil, ale na top úroveň to prostě nebylo. Přesto sport vyhledával a na reprezentační úroveň se dostal přes masérství, které bylo v 60.letech v plenkách.

Ač byl vyučený mechanik měřících přístrojů (Kaučuk Kralupy nad Vltavou) začal pracovat v ”penicilínce” v Roztokách u Prahy. Tam byl jeho vedoucím dr.Stejskalem, který už tehdy “míchal” různé emulze (nějaké patenty i později “prodal”).

Maséřina

Dr. Stejskal byl jedním z asi pěti masérů, kteří se věnovali národním týmům. Měl na starosti letní sporty jako basketbal (Sparta), moderní gymnastika (připravoval i Věru Čáslavskou na její slavné OH 1968 v Mexiku) a atletika. Pavel vypomáhal a shodou okolností jedna z prvních akcí byl v roce 1965 basketbalový turnaj čtyř v Jihlavě!  Pavlovi se blížila vojna a tak hledal možnost být v Praze a pokud možno u sportu. Domluvena byla basketbalová Sparta, ale trenér odjel do Ameriky a vypadalo, že Pavel bude rukovat do Piešťan k leteckým mechanikům. 

Nakonec mu pomohl dr.Stejskal, který působil ve stejné komisi jako tehdejší masér ledních hokejistů Harry Martínek. Ten se optal Jaroslava Pitnera a Pavel narukoval 3.srpna 1966 do Dukly Jihlava.

Dukla Jihlava

Pavel narukoval společně s  Trachtou na pokoj nováčků. A první “faux pas” bylo, že zalehl postel mazákovi Josefu Augustovi (pozn. po letech víme, že Pavlova dcera Pavlína si vzala Patrika st. a tedy, že s Josefem mají společné vnuky! Mj. Patrik ml. je rozhodčí ).  Tehdy ale dostal první “kartáč” a Pavlovi namalovali na záda krémem velké “S” (dodnes je Sparťan!).

Pak už začal masérský život naplno… Jedna z jeho prvních masáží nebyl nikdo jiný než už tehdy slavný Jarda Holík.  Samozřejmě , že byl Pavel nervózní, ale první masáž dopadla uspokojivě, Jarda prohlásil. “No napoprvé to nebylo nejhorší!”. A dle náročnosti Jardy dnes můžem říct, že Pavel zřejmě šikovný byl a je.

Navíc hned v Pavlově první sezoně 66/67 Dukla Jihlava sesadila dlouholetého vládce ligy ZKL Brno a získala titul mistra republiky. Po vojně už měl tituly dva a tak vzal i práci skladníka nabízenou Jaroslavem Pitner a stal se součástí úspěšných týmů Dukly. A absolvoval s nim všech 12 dosavadních titulů.

Reprezentace

Začátky Pavla v reprezentaci se pojí s rokem 1971, kdy pomáhal na soustředění maséru Harry Martínkovi. V roce 1972, kdy na pražském MS byla ČSLH požádán o dva maséry pro mužstva západního Německa (NSR) a Švédska.  Pavel byl z Dukly doporučen reprezentačním trenérem Jaroslavem Pitnerem. Původně měl jít k Němcům, ale nastal problém. Jako voják nemohl k “nepříteli” na západní hranici, a tak se dostal ke švédskému mužstvu. Získal dokonce bronzovou medaili. 

Další štěstíčko zažil, když tehdejší masér – pověstný Harry Martínek skončil u reprezentace. Opět na doporučení Pitnera se tak k reprezentaci dostal Pavel Křížek. Vždyť polovina reprezentace byla z Dukly a trenérovi se nikoho jiného hledat nechtělo. A tak byl rok 1974 jeho prvním, kdy absolvoval MS v Helsinkách.

Pavel vyprávěl, jak se snažil zdokonalovat. A zase k němu přišla možnost, která se je tak nevidí. Trenér Bukač při pomoci kanadského maséra v Sarajevu 84 viděl poprvé , jak se tejpuje kotník. Rozhodl, že někdo pojede na stáž. Tím měl být masér reprezentace litvínovský Václav Šašek. Jenže ten odmítl, a tak se štěstíčko usmálo opět na Pavla. Po kanadském poháru (1984) letěl z Vancouveru rovnou do Calgary a dva měsíce se učil. U Flames zažil předsezonní kemp a pár přátelských zápasů, oni učili Pavla tejpovat, on je (zejména Švédy) masíroval.. A na jeden nezapomene – konal se ve vesnické “stodole” a na zápas přijelo i pár diváků na koních , které normálně uvázali před halou.

Příhody z reprezentace vypráví velice živě. A zejmena v Naganu si masérský tým užil. Kolega Václav Šašek, když uviděl Jaromíra Jágra, tak prohlásil, že už si teď můžou na jeho zádech dělat volská oka, jak se mu zvýšila teplota. Pavel Jaromírovi zase na uklidnění pouštěl Vlastu Buriana a do tří do rána jej masíroval.

Pavel si zase užil s Dominikem Haškem. Málokdo ví, že měl pochroumaný palec a po každé třetině ho musel Pavel tejpovat. Vzhledem k tomu, že se Dominátor hodně potil, tak měl vždy tak 3 minuty na přetejpování. Nikdo, dokonce ani spoluhráči,  přitom o zranění nesměli vědět.

2002 Salt Lake City - Pavel Křížek a jeho poslední olympijské hry
2002 Salt Lake City - Pavel Křížek a jeho poslední olympijské hry

Štístko nebo Americo

Sám skromně tvrdí, že je jen shoda náhod, že kam přišel, tam se vyhrávalo. Ale posuďte – v roce 1966 nastupuje a hned Dukla Jihlava vyhraje titul! A to předtím vyhrálo 11 titulů z 12 Brno. Do roku 1993 bylo těch titulů 12, což je skoro titul každý sudý rok!  Přestoupí do Olomouce a ta vyhraje dosud svůj jediný titul. Následuje přestup do Vsetína a hned dva tituly. V roce 1999, kdy má Vsetín 5 titulů v řadě, přestoupí… Kam?  Samozřejmě do mistrovské Sparty, kde v roce 2002 titul zopakuje. 

Jak sám říká – maséři a realizační tým byli součástí mužstva. Sám mi vyprávěl, že jakmile přijeli do Prahy, utíkali Pitnerovi i oknem a v Lucerna Music Baru byl v teplákách. Postupem času samozřejmě měl větší odstup a také v mládí se tituly oslavují jak si lépe. Však také nejvíc vzpomíná na ten první titul v Jihlavě. Ten se nezapomíná.

První reprezentační titul zažil samozřejmě i ten v Praze 72. Měl to zvláštní – ve vzájemném zápase se nemohl radovat když dali gól naši, ani když dali branku Švédi. Počítá si – ve své skromnosti – až ten z Katovic 76. Kde byly údajně oslavy – no prostě větší…

Pamatuje si i rok 1996, kdy se s Vaškem Šaškem střídali, v přípravě pití – jeden při zápase stál u mantinelu a druhý jen u střídačky, aby odbíhal do kabiny připravit pití. Bylo finále a Pavel měl zrovna službu. Říkal si:Kurník, tak snad nebudou prodlužovat. Dvě minuty do konce a 2:2. Slovy Pavla: běžím, celý zpocený, a najednou pic! Na obrazovce gól. Než jsem doběhl zpět, tak už na ledě všichni po sobě skákali.

A nezapomene ani na Nagano 98. Tehdy 51 letému Štístkovi došla velikost nezapomenutelného vítězství na Turnaji století snad až o rok později.

Říkají mu Štístko, ale hokejisté jeho generace mu neřeknou jinak než Americo [čti ameriko] nebo zkráceně Amédo. Bylo to dle brazilského maséra slavných fotbalistů mistrů světa Brazílie, který se jmenoval Mário Americo. 

Fotbal

V roce 2005 své vynikající masérské služby na závěr kariéry propůjčil Amédo i fotbalistům Vysočiny Jihlava. Staral se o svého nemocného otce a vrátil se do Jihlavy. A můžete hádat? Ano, Jihlava se během jeho působení stala prvoligovou.

V létě 2024 byl Pavel stále pozitivně naladěný a usměvavý chlapík, se kterým si píši dodnes.

Úspěchy / čísla:

  • 34 (extra)ligových sezón (1968 – 2002) 
  • 17 (extra)ligových titulů 
    • 1967 – 1972 (Dukla Jihlava), 1974 (Dukla Jihlava), 1982 – 1985 (Dukla Jihlava), 1991 (Dukla Jihlava) – 12x
    • 1994 (Olomouc), 
    • 1998 a 1999 (Vsetín)
    • 2000 a 2002 (Sparta) 
  • 30 světových šampionátů (1974 – 2004)
  • 6 titulů mistra světa
    • 1976 Katowice
    • 1977 Vídeň
    • 1985 Praha
    • 1996 Vídeň
    • 1999 Lillehammer
    • 2001 Kolín nad Rýnem
  • 8 olympiád
    • 1976 / Rakousko / Innsbruck
    • 1980 / USA / Lake Placid
    • 1984 / Jugoslávie / Sarajevo
    • 1988 / Kanada / Calgary
    • 1992 / Francie / Albertville
    • 1994 / Norsko / Lillehammer
    • 1998 / Japonsko / Nagano
    • 2002 / USA / Salt Lake City
  • 1 olympijský vítěz
    • 1998 Nagano
  • Síň slávy českého hokeje – 2015

Rodinné vazby:

Pavel má dvě dcery, Soňu a Pavlínu.

Starší Soňa si vzala hokejistu Šotolu.

Mladší Pavlína si vzala bývalého hokejového reprezentanta a nyní trenéra U20 Patrika Augustu st. (*1969) a mají syna Patrika Augustu ml. (*2002), který letos jako čárový rozhodčí zkusil extraligovou soutěž. Druhý syn se jmenuje Alex (*2004).

Další rodinné vazby:

Švagrová Pavlíny (tedy sestra Patrika Augusty st.) Gabriela je matkou extraligových hráčů a těmi jsou: Ondřej Najman (*1998, Mladá Boleslav, Sparta) a Adam Najman (*2001, Liberec, Finsko).

Všichni 4 mladí jsou tedy vnuci Josefa Augusty (*1946).

Pozn. S Josefem Augustou se poprvé potkal Pavel už na vojně a příhodu jejich prvního setkání doporučuji, viz dále.

Narozeninový profil

Masérská legenda, Pavel Křížek, muž se zlatýma rukama, se léta staral o naše nejlepší hokejisty. 

Narodil se dne 31.března 1947 v Zákupech u České Lípy. Na střídačce působil nenápadně, přesto měl u hráčů i trenérů značný respekt, protože se dokázal postarat o jejich svaly a zbavit je fyzické únavy. Byl také první, který u nás zavedl tejpování, což se naučil na stáži v NHL, kterou mu zařídil tehdejší reprezentační trenér Luděk Bukač.

Za jeho aktivní činnosti se říkalo, že kde je on, tam dorazí i úspěch. Pro svou práci byl naprosto zapálený. Uměl se postarat i o psychiku hráčů a i ti nejdrsnější hokejový borci za ním často chodili, aby se mohli vypovídat ze svých starostí.

Připomeňme si, že jako masér národního mužstva byl u titulů mistrů světa v letech 1976, 1977, 1985, dále 1996, 1999 a 2001. Samozřejmě nechyběl ani u olympijského zlata v  Naganu 1998.

V lize je jeho bilance titulů rovněž impozantní: 

  • 1967 – 1972 (Dukla Jihlava), 1974 (Dukla Jihlava), 1982 – 1985 (Dukla Jihlava), 1991 (Dukla Jihlava) – 12x
  • 1994 (Olomouc), 
  • 1998 a 1999 (Vsetín)
  • 2000 a 2002 (Sparta). 

V Dukle Jihlava působil celkem 26 sezón od roku 1966 do roku 1992 a byl tedy u všech titulů mistra republiky. Po té odešel do Olomouce, protože toužil pracovat na živnostenský list, což v armádě nebylo možné a byl z toho opět nečekaný titul. Zažil vsetínskou dynastii, kterou pak se Spartou dokázal obrazně sesadit.

V součtu to znamená že byl u šesti titulů mistra světa, u olympijského triumfu z Nagana a u sedmnácti ligových titulů ! Celkem 24 zlatých !

Není divu, že se mu přezdívalo “Štístko”.

 Hokejový archiv přeje drahému příteli Pavlovi pevné zdraví a radost ze života.

Dukla ocenila v Praze zasloužilé členy z řad hokeje – zprava Jan HRBATÝ,  František VORLÍČEK, Pavel KŘÍŽEK, Jaroslav HOLÍK,  předával za Ministerstvo obrany Miroslav TULIS 

V úterý 4. prosince 2012 se v Domě armády Praha uskutečnilo již tradiční společenské setkání s letošními padesáti jubilanty ASC (Armádní sportovní centrum) Dukla

Zdroj: Bývalí medailisté armádního sportu Dukla společně oslavili letošní jubilea

13.července 2024, Stará říše

Pavel KŘÍŽEK s autorem stránky ve Staré říši se sbírkou puků, do které mohutně přispíval Pavel ze svých cest po světě

Rozhovor,  13.července 2024, Stará říše

S kým jiným se potkat po “zlatém” MS 2024 než s Pavlem Křížkem, který šampionátů zažil celkem třicet  a z toho šest jich bylo zlatých (1976 / 1977 / 1985 / 1996 / 1998 / 2000)  !

Jak jste se dostal k národnímu mužstvu?

K národnímu mužstvu jsem se dostal až když jsem byl na vojně v Dukle Jihlava a tam už jsem šel jako masér. V roce 1966 jsem měl nastupovat na vojnu. Otec pracoval v Roztokách u Prahy ve farmaceutickém průmyslu a já jako vyučený mechanik měřících přístrojů v Kaučuku Kralupy nad Vltavou, jsem dělal v Roztokách v oddělení dr.Stejskala. 

A jak jste se dostal vůbec ke sportovnímu masírování?

dr.Stejskal totiž zároveň pracoval jako masér. V roce 1965 bylo těch sportovních masérů pro národní mužstva asi pět (a jedna masérka Bendová). Vedl košíkovou a moderní gymnastiku. Čili basket Spartu a gymnastky v čele s Čáslavskou. Tak jsem se ho ptal, že mám jít na vojnu a že po vojně bych to rád zkusil, jestli by mne to nenaučil. Tehdy vlastně ještě žádný kurzy neexistovaly.. 

A přijal vás tedy nakonec dr.Stejskal?

Ano, dr.Stejskal mi dokonce odpověděl, ať to zkusím hned, že mu budu dělat takovýho “mladýho” (jeho syn na to nebyl, ten byl spíš na muziku), postupně, že mě to naučí. “Ty si vezmeš jednu nohu, já druhou a postupně se na lidech naučíš”. První zkušenost byla v Praze Na poříčí, kde je YMCA, byl tam bazén a dole byla velká tělocvična pro gymnastky, nahoře ČSTV. Gymnastky měly soustředění před MS a v roce 1968 před OH.  “Pojď, já teď dělám mladou Košťálovou”, ne Hřivnáčová to byla, a tak jsem se to takhle učil. Potom mě posílal i do Tyršáku, kde vyučoval masáže Martínek st. (otec Harryho).

Pamatujete se ještě na svoji první akci?

Dr.Stejskal dělal tedy letní sporty a košíkáře. První 4 mužstva z basketbalové ligy občas jako propagaci basketu vyjížděli. V roce 1965 jsme vyjeli do Jihlavy. Sparta nakonec vyhrála druhá a byl tam trenér (ing.Heger) a v Praze tě někam umístíme. Zeptal se maséra Martínka, který byl na zimní sporty.

Jak dopadl vlastně váš odvod a “vojna” v Dukle Jihlava?

Byl jsem u odvodu a jako mechanik jsem měl jít na Slovensko do Piešťan!  Měl jsem nastupoval v září,ale Dukla Jihlava  začínala soustředění v červenci 1966. Tak za mě museli sehnat náhradu, no a navíc jsem šel dřív. Přijel jsem na nádraží , hlásit se k útvaru 3036, a očekával jsem plno vojínů, který měli nakládat na ”vejtřasky” (V3S). Ale byl jsem tam sám. To byla ve mě malá dušička. Dr. Stejskal mě vybavil totiž emulzemi, který sám vyráběl a následně je prodal do Ústí nad Labem.

Máte nějakou příhodu ze začátku vojny?

3.srpna jsem přijel na útvar a jistý důstojník povídá… “Á, první bažant je tady!” Než přijeli další “bažanti” v září, tak jsem mezitím byl na útvaru sám. Na útvaru byl smozeřejmě Jaroslav Pitner a pod jeho vedením jsme jeli na soustředění do Hodonína, a nakonec vybrali asi 10 až 12 hokejistů (plzeňáci, Josef Hovora atd). Nevěděli , kam mě mají dát a dali mě do jednoho skladu. 

Bydleli jsme v kasárnách na jednom patře. Kromě hokejistů tam byli i další. Bylo tam 6 postelí a dvě byly volné. Pak přijeli hokejisté a mezi nimi Pepík Augusta a hned spustil:  “Bažant, co děláš na mý posteli!”. Nakonec Pavel jako Sparťan “vyfasoval” první “kartáč” v podobě velkého S, které mu “mazáci” namalovali krémem (na boty) na záda.

Pozn: nakonec syn Pepíka Patrik si vzal Pavlovu dceru Pavlínu.  

….

Zdroje:

Stadion

  • Stadion,  1972 / Číslo 16, Datum vydání 18.04.1972, strana 16 , Dukla Jihlava
  • Stadion,  1975 / Číslo 20, Datum vydání 13.05.1975, strana 15, ČSSR
  • Stadion,  1985 / Číslo 3, Datum vydání 15.01.1985, strana 20, Stáž
  • Stadion,  1985 / Číslo 33, Datum vydání 17.12.1985, strana 22, Vzpomínka na zlato
  • Stadion,  1988 / Číslo 41, Datum vydání 11.10.1988, strana 16/17, Pokud se ještě neznáte, seznamte se!
  • Stadion,  1991 / Číslo 39, Datum vydání 04.06.1991, strana 06, Mozaika
  • Stadion,  1993 / Číslo 06, Datum vydání 09.02.1993, strana 13, Dukla Jihlava